TIBOUCHINA URVILLEANA (DC.) Cogn.

Syn.: Lasiandra urvilleana DC.
Čeleď: Melastomataceae Juss. – odulovité

Tibouchina urvilleana

Rozšíření: Pochází, stejně jako dalších asi 350 druhů rodu, z tropů Nového světa. Areál tohoto druhu se rozkládá v jižní části Brazílie (na sever po stát São Paulo). Pěstuje se v tropech jako okrasná rostlina, ale zplaňuje a zejména na některých ostrovech v Tichém a Indickém oceánu má invazní charakter.

Ekologie: Roste v tropických oblastech, v zemích s vlhkým klimatem. Dokáže vytvořit husté porosty na narušených místech, např. na opuštěné zemědělské půdě.

Tibouchina urvilleana

Popis: Stálezelený keř nebo malý stromek dorůstající výšky 3–6 m, mladé větve jsou hranaté. Listy jsou vstřícné, téměř přisedlé, vejčité, 5–15 cm dlouhé a 2–7 cm široké, celokrajné (okraj je často červený), špičaté, měkce, přitiskle hedvábitě chlupaté a s charakteristickou žilnatinou, tvořenou kromě střední žilky ještě 2–3 páry žilek, které obloukovitě probíhají od báze až k vrcholu listu, podélné žilky jsou navzájem propojeny četnými příčnými anastomózami (tato žilnatina je charakteristická pro většinu zástupců čeledi Melastomataceae). Pětičetné květy vyrůstají v koncovém latovitém květenství 8–15 cm dlouhém, jsou velké (i více než 10 cm v průměru); kališní lístky jsou čárkovité, 1,2–1,5 cm dlouhé, červené, korunní lístky jsou volné, 2–4 cm dlouhé i široké, purpurové až fialové; tyčinky jsou ve 2 kruzích, delší mají prodloužený konektiv s dlouhými, obloukovitě zahnutými přívěsky; gyneceum je součástí 14–15 mm dlouhé češule, která skrývá spodní semeník.

Tibouchina urvilleana
Tibouchina urvilleana
Tibouchina urvilleana

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 8. 9. 2008 (Réunion, Cirque de Salazie, Mare a Vieille Place).